Malé radosti
Zanechat stopu

Vcházíme do botanické zahrady v Coimbra a je moc příjemné, zanořit se z rušného města do klidu a stínu zeleně. Hned u vchodu nás vítá neuvěřitelný strom s rozložitou spletí kořenů. 

Sice je to fíkus, ale já jsem si takhle představovala baobab, když mi máma v dětství četla Malého prince. Vzrostlé araukárie zase vypadají jako sloní nohy. Posedáváme na lavičkách v blízkosti staré kamenné kašny a zurčení vody je jako balzám. Kolem rostou různé druhy magnólií, zahradních třešních a kvetou azalky. 

Scházíme svahem dolů a cestičky nás vedou bambusovým hájem. Když zafouká vítr, bambusy jemně ťukají o sebe a stébla šumí. Vzpomenu si na sbírku haiku Pupalka, protože právě tohle místo zve k básnění. 

Skoro všechny bambusy v dosahu cesty jsou poznamenané lidskými vzpomínkami. Vyrytá srdce i jména, která křičí do světa. Byli jsme tu. Milujeme se navždy. A já si říkám, kde se v nás lidech bere ta obrovská touha, zanechat  stopu? 

Pro zvídavé čtenáře

Jardim Botanico Universidade de Coimbra - Botanickou zahradu, která patří univerzitě, najdeš přímo v srdci nádherného portugalského města Coimbra. Zahrada byla založena v roce 1772 a rozkládá se na 13 hektarech. Dvě třetiny tvoří stromy. V její dolní částí je hektarový bambusový háj, kterému se říká Bamboo cathedral. V zahradě byl založen v roce 1852 a tvoří jej porost Phyllostacys bambusoides, druh bambusu, který se nejlépe adaptuje na místní podmínky.

PupalkaHiromi Ogata, Pavel Janšta. Sbírky haiku, které vznikly na setkáních skupiny Pupalka. ArtMap

...

Příběh z výzvy 21 malých radostí.

Text: Šárka Krčílková, Ilustrace: Radim Seydl, 2022