Sedím u stolu a louskám ořechy, kterých máme pěknou hromadu z posledních zeleninových výdejů naší KPZky. Chci je dát sousedce, která mi včera skvěle ostříhala vlasy. Míša si pod stolem staví bunkr. Radim čistí pstruha z Miškovic a koření ho provencálskými bylinkami. Krájí žlutou táborskou mrkev, brambory a cibuli od Karla ze statku v Budyni.

Kuchyní voní štrůdl a zní krásný hlas Luďka Munzara. Nevím, kde se v myšlenkách toulají ti dva, ale já se procházím po letní Provence rozpálené sluncem. Tam kde voní tymián. Vidím starý kamenný dům, kde ve stínu fíkovníku obědvají přátelé a malí kluci si hrají na indiány. Na jasně modrém nebi ani mráček a polední siestu provází cikády. Nedivím se, že se Marcel Pagnol do toho místa zamiloval.

...„Vyšli jsme z vesnice. Tam začínala pohádková říše a já jsem pocítil, jak se ve mně rodí láska, která měla trvat po celý můj život. Přede mnou se v půl kruhu až k obloze pnul nekonečně rozsáhlý kraj. Černé borové lesy, oddělené údolíčky, mizely jako vlny na úpatí tří skalnatých vrcholů. Okolo nás hřbety nižších pahorků provázely naší cestu, která se vinula po hřebenu mezi dvěma údolími. Veliký nehybný černý pták označoval střed nebe a odevšad jako z moře hudby stoupalo kovové chřestění cikád. Spěchaly žít a věděly, že s večerem přijde smrt. "...

Ano. Tohle je to pravé místo, kam se jednou pojedeme toulat.

Člověk si má plnit své sny a nečekat, až...  

Pro zvídavé čtenáře

Zajímá Tě, co je to za příběh, který nás okouzlil svou poetikou? Jak voní tymián od Marcela Pagnola, který načetl Luděk Munzar.

...

Text: Šárka Krčílková, Ilustrace: Radim Seydl, 2021