Jen tak jsme se vydali na procházku šumavským lesem. Bez očekávání úlovku, ale co kdyby. 

„Mami, je tahle houba jedlá?” Míša běhá nadšeně lesem a volá nás ke každé houbě, kterou najde. „Jo, to je hříbek.”  nebo „Ne, to je mochomůrka.”. Odkrýváme taje houbaření.

O dvě hodiny později už všichni tři krájíme houby venku před chaloupkou. Míša zápolí s nožem a pořád se ptá. „Mami, takhle?” 

Vzpomenu si na své dětství. S tátou jsme chodili na houby pořád. A já to milovala. Prolézat hustým houštím a soutěžit, kdo toho najde víc. Doma pak táta na zemi rozložil deku a noviny a začalo se čistit a krájet. Chtěla jsem taky. Baví mě, jak se nůž zakrojí do měkkého kloboučku nebo tužší nožičky. Když je houba červivá, člověk ukrajuje, ukrajuje až dírka po červíku zmizí a zbytek houby je zdravý. 

Je večer. Loupu brambory i zeleninu a společně s houbami je dávám do velkého hrnce. Zatímco tančím okolo plotny, Radim nám čte nahlas Děti z Bullerbynu. nejoblíbenější knížka mého dětství. Těšila jsem se, až si jí jednou přečtu s Míšou. Bude se jí líbit? Přece jen, Astrid Lindgrenová jí napsala v roce 1946. Dokáže jí ocenit i dítě z 21 století? A jak jí budu vnímat já, desítky let po té, co nám jí četl dědeček?

Jen Radim začne číst, Míša ani nedutá. Skončí kapitola a nadšeně volá: „Tati, ještě čti dál.” A mně se začnou vynořovat živé vzpomínky,  obrazy dědečka sedícího v houpacím křesle v pokoji a já se ségrou, jak křičíme: „Dědo, ještě čti dál.” Dědečku děkuji za všechny ty hodiny, které jsi nám četl. 

Bramboračka začne vřít a po kuchyni se rozvoní houby i majoránka. Venku už je tma a klid doprovázený jen cvrčením louky za chaloupkou. 

„Večeře!” Radim zaklapne knížku. Prostíráme stůl. A já si uvědomím, že tahle vůně bramboračky je pro mě symbolem domova a rodiny.  

Pro zvídavé čtenáře

Víš, že stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky? Víš, že se stromy láskyplně starají o svoje potomstvo a pečují dokonce i o své staré a nemocné sousedy? Jestli jsi o tom nikdy neslyšel/a, určitě se začti nebo zaposlouchej do knihy Tajný život stromů. Audiokniha je nádherně zpracovaná. 

...

Text a foto: Šárka Krčílková, 2019