To je nádhera co? Moje duše plesá z návštěvy přátel na Prokopské farmě. Není to velký byznys s cílem nekonečného růstu. Je to povolání a obživa v souladu s půdou, na níž žijí, s místní komunitou, pro kterou pěstují a která jim s vděčností zaplatí za zdravé jídlo. V souladu sami se sebou.
Cítím tu život, radost a spokojenost. Energii komunity lidí, co si sem chodí každé úterý pro své podíly nebo nakoupit jídlo ze dvora od místních farmářů, pozdravit je. Těší mě slyšet slova: daří se nám dobře a máme skvělý tým díky úžasným stážistům z Farmářské školy.
S jedním z nich jsem si popovídala. Září mu oči, když mluví o zemědělství, čiší z něj zvídavost a taková aktivní naděje. Pozoruji ho s jakým zájmem a laskavostí vítá každého nového návštěvníka. Věkem by mohl být můj syn.
Semínka komunitou podporovaného zemědělství, co jsme za 15 let zaseli, žijí v nové generaci. KPZ model funguje lidsky i ekonomicky, když se dobře nastaví. Lucie s Brettem to dělají báječně. Nejsou na to sami, umí se totiž obklopit lidmi, s nimiž jsou v souladu. Umí dávat i přijímat.
A já si domů přinesla tenhle pestrobarevný podíl zeleniny, ovoce, vajíček i bylinek. Jsem vděčná za hojnost ve svém životě.
...
Text a foto: Šárka Krčílková, 2025


